středa 25. ledna 2017

Ošklivé a přece krásné pastelky




I když mám pastelek miliony, stejně mě občas přepadne touha svou sbírku rozšířit o nějaké nové krásky. Zajímá mě, jak které pastelky kreslí a navíc každý výrobce má o špetičku jiné odstíny. Takže důvod k nákupu je vlastně jasný. Vůbec nehamouním, jen jsem zvídavé děvče :)))) Naštěstí vím, že v tom nejsem sama, takových zvědavek a zvědavců je nás víc.

Při jednom šmejdění po obchodech s výtvarnými potřebami jsem narazila na pastelky, které jsem do té doby nikdy neviděla. 24 kusová sada za méně než 200 korun a na krabičce slib o intenzitě barev. To rozhodlo a pastelky putovaly do košíku. A z košíku ke mně domů.

GIOTTO STILNOVO


Školní italské pastelky se u nás prodávají v 12, 24 a 36 kusových sadách. Ve variantě obyčejné a akvarelové. Já si vybrala tu první, obyčejnou, nerozmývací.

A tak mi doma přistává papírová krabička a v ní fungl nové pastelky, na které jsem teda hodně zvědavá. Po vyndání pastelek musí konstatovat, že designově jsou to nejošklivější pastelky, jaké mám. Toto je ovšem čistě subjektivní dojem. Na první pohled mi totiž Giotto Stilnovo vzhledově připomínají Noris Colour. A vůči těm mám dost averzi.

Pastelky jsou šestihranné, celobarevné s bílostříbrnými hranami. Na těle mají vyražen název firmy a z druhé strany světlý štítek pro napsání jména. Což je u školních pastelek vždycky praktické.

Tak jo, prominu jim design, který prostě není podle mého gusta, a jdu testovat. Nevím přesně, jaká mám očekávání, ale spíš žádná, než velká. Nejvíc jsem zvědavá na tu slibovanou intenzitu pigmentu.

Kreslení s pastelkami Giotto Stilnovo


Pastelka je v ruce příjemná, drží se lehce a neklouže. První čmárnutí … a … A dobrý! Pastelky vážně kreslí hezky barevně. Za pigmentaci dávám výbornou.

A vrhám se na první obrázek. Kreslí se vážně dobře. Pastelka příjemně klouže po papíře, není ani příliš měkká, ani příliš tvrdá. Zbytečně nepráší, takže nehrozí, že bych si obrázek rukou pomatlala.

A protože jsem z prvního kreslení nadšená, beru pastelky do ruky stále častěji. Zjišťuji, že líp si rozumí s papírem alespoň lehoučce strukturovaným, než s tím úplně hladkým „leštěným“. Na hladkém občas zanechávají viditelné tahy, ale naštěstí takový papír je v minimu omalovánek.

Pastelky jdou po ořezání perfektně využít na drobné plošky a poté, co se špička okreslí, tak s nimi jde i skvěle vybarvovat větší plocha, jako například pozadí. Barvičky se krásně vrství, příjemně se mezi sebou prolínají a tak stínování a kreslení různých efektů nepředstavuje žádný problém.

Musím říct, že Giotto Stilnovo jsou pro mě velmi milým překvapením. Pastelky využívám hodně často a už teď vím, že až tyto dokreslím, pořídím novou sadu. Tentokrát tu větší a možná do košíku přihodím i jejich akvarelové sestřičky.

Takže jestli hledáte fajnové pastelky, za rozumnou cenu, omrkněte je. Za sebe můžu s klidným svědomím vřele doporučit.

středa 18. ledna 2017

Začínám s kreslením! Jaké omalovánky vybrat? A pastelky?




Otázka, kterou vídám zas a znova. A vždycky se mi chce odpovědět jedno a to samé., tedy u těch omalovánek. Ale pojďme to vzít trochu obšírněji.

Když si člověk vybere nového koníčka nebo koníček si vybere jeho, pokaždé stojí na startovací čáře. Většinou bez zkušeností a potřebného vybavení. A v hlavě mu zní otázky, kde a jak začít. U kreslení antistresových omalovánek naštěstí počáteční výbava není až tolik nákladná (do jakých výšin se ale postupem času může dostat, raději před začátečnicemi pomlčím, haha). Stačí jedny pastelky a jedny omalovánky.

Protože jsme po většinou dospělé, první pastelky uzmeme svým ratolestem nebo vytáhneme to, co nám zůstalo ze školních let. Pokud takové zásoby nemáme, vyrážíme na nákupy. A pak se ptáme zkušenějších, jaké pastelky do začátku pořídit?
 
Když se ještě před prvním obrázkem ocitneme v některé omalovánkářské komunitě, slyšíme kolem sebe pojmy jako Polychromos, Prismacolor, Holbein či Inktense. To jsou top pastelky. O tom žádná. Ale do začátku? To asi úplně nedoporučuji. Jsou sice vysoce kvalitní s nejlepším výkonem, ale tomu odpovídá i cena. V začátcích je lepší sáhnout po dobrých pastelkách, hezky kreslících a na nich si otestovat, jestli je kreslení vážně tím pravým relaxem pro moje potřeby. A pak postupně svoji sbírku rozšiřovat.

Jaké tedy pastelky vybrat?


Ve většině papírnictví, ale i supermarketů narazíte na značku Maped. Jejich pastelky ColorPeps nejsou do začátku vůbec špatné, jsou sice tvrdší, ale mají syté barvy a prodávají se v různě velkých sadách. A cena? Taková, že se jedna sada pastelek v konečné cifře rodinného nákupu v pohodě ztratí.

Další osvědčenou volbou jsou pastelky od Koh-i-Nooru. Můžeme sáhnout po Moně Lise nebo Triocolor (tady raději v silnější variantě) a dostaneme celkem dobré školní pastelky v sadě až 24 odstínů za nějakých maximálně 150 kaček. Ale ještě lepší je sáhnout po pastelkách Polycolor. Ty už jsou umělecké a kreslí jedna báseň. Pokud máte v okolí firemní prodejnu KIN, navštivte právě ji a tady dostanete Polycolorky po kusech i v různě velkých sadách. Cena kolem 8 korun za uměleckou pastelku je v pohodě, fakt.

V obchodě narazíte i na pastelky KIN Mondeluz, tvářící se stejně jako Polycolor. Jsou sice za levnější peníz, ale pozor, jsou akvarelové. Pokud si netroufáte na rozmývání vodou, nechte je v regále. Na suché kreslení nejsou tak dobré jako jejich neakvarelové sestry.

S tímto základním kreslícím vybavením si pohodlně vystačíte do chvíle, než poznáte, zda je pro vás vybarvování omalovánek pro dospělé tím pravým, ořechovým.

A teď ta původní otázka:

Jaké omalovánky si mám vybrat?


Vždycky odpovídám, přece takové, které se ti líbí! U výběru omalovánek nemůžete příliš šlápnout vedle. Snad jen v případě, že si vyberete motivy vašemu srdci hodně vzdálené.

Samozřejmě, že i u omalovánek záleží na kvalitě. A to především papíru. Jenže jak vysvětlit začátečníkovi, který papír je a není dobrý, když to mnohdy na první pohled nepozná ani pokročilejší omalovánkář?

Vždycky je lepší, když ten papír nevypadá jako obyčejný kancelářský, ale má vyšší gramáž (je silnější) a je lehce strukturovaný. Přijímá tak lépe a více kreslících médií.

Jak vybrat své první omalovánky? Podle mě je úplně nejlepší, když si je můžete fyzicky prolistovat. Takže navštívit knihkupectví a zabrousit do požadovaného oddělení. Brát knihu za knihou a listovat. Je to stejné jako s čímkoliv jiným. Vaše srdce vám řekne, jo, tyhle obrázky, ty chci kreslit. A máte vybráno. Váš první omalovánkový úlovek tak bude co nejvíc odpovídat vašim představám.

Na omalovánky nebo přesněji řečeno vymalovánky narazíte i v trafice. Většinou se jedná o sešity s mixem obrázků různých témat a od různých autorů. Cena je tu lidová a proto i tahle volba je do začátku docela fajn. Ovšem právě u trafikových omalovánek pokulhává ta kvalita papíru. Ale zase na druhou stranu, pro první pokusy, je to taky prima varianta.

Jako první omalovánku bych nevolila nic příliš náročného. Obrázky jednodušší a nepředstínované. Nevybírejte si na první pokus nic komplikovaného, kde je potřeba stínovat a vytvářet 3D efekty. Na to máte času dost.

Teď stojíte před první volbou, která většinou rozhodne, zda se kreslení budete věnovat i nadále. Přeji šťastnou ruku při výběru a svobodu při kreslení. A nezapomeňte, jde o vaši pohodu a relax. Nesrovnávejte se s jinými. Kreslete podle své nálady a citu. Barvami, které máte rádi. Jen tak od malování dostanete to, co potřebujete. Naplnění duše štěstím a volného času zábavnou aktivitou.

středa 11. ledna 2017

Úspěchy roku 2016


Každý rok s sebou přináší úspěchy a neúspěchy. Když ponechám stranou vše ostatní a zaměřím se pouze na malování, tak vlastně celý loňský rok byl jedním velkým úspěchem. Ještě počátkem ledna jsem si vrněla u Antistresových omalovánek s 24 barvičkami Mapedek. Koncem prosince jsem už přímo předla u celé knihovny omalovánkových knížek, police různých pastelek a jiných malovátek. Ač se to nezdá, jsem od přírody holka spořivá, takže tohle resumé už o něčem svědčí. Nejspíš o tom, že jsem v průběhu loňského roku malování a omalovánkám naprosto a totálně propadla.

A jak jsem byla v lednu neznalá všeho kreslícího, ke konci roku už jsem dávno věděla, že není pastelka jako pastelka a že vybarvování omalovánek není jen o monotónním vykreslování abstraktních vzorů. A protože se koncem roku v naší facebookové skupince začaly ukazovat celoroční inventury, nedalo mi to a taky jsem si takovou inventuru ve svých potřebách udělala.

Našla jsem mezi svými poklady pár průšvihů a pár pokladů. O těch prvních jsem natočila video a o těch druhých vám právě teď povím. O pastelkách a omalovánkách, které nejsou „všeobecným hitem“ a které se z „outsiderů“ staly skvosty mé sbírky.

5 hitů mezi omalovánkami


S omalovánkami je to zapeklité. Většina z nich je kupovaná online, takže si člověk nemůže sáhnout na papír. A když je lenoch jako já, tak ani většinou nehledá listování a kupuje podle intuice. Naštěstí mě v průběhu roku moc nezklamala.

Úplně největšími skvosty jsou v mé sbírce Čarovné lahodnosti, Romantic Country a závan severu. Omalky od Hanny Karlzon a Marie Trolle nemají chybu. A teď už jdeme na ty trochu opomíjené poklady.

Come home color – tohle je přesně ten romantický styl krajinek a interiérů, který se mi líbí. Tak trochu jiná RC. A hlavně mě tady baví, že jsou obrázky pouze na jedné straně a papír dost silný, takže můžu řádit, jak chci.

Godey´s Fashion – ty nemůžu nezmínit. Omalovánky nakladatelství Dover jsou poměrně kvalitní a dámičky v dobových šatech mě berou. Průběžně omalovánku vybarvuji celý rok a na jednu stranu musím poctivě říct, že po pár obrázcích už je to trochu nuda. Všechno na jedno brdo.
Spellbinding Images od Nikki Burnette
Ale i tak je prostě žeru. 

Spellbinding Images od Nikki Burnette – předstínované čarodějky byly mou první grayscale omalovánkou a dodnes je hodně často prohlížím jen tak, z lásky nebo co. Ty obrázky jsou tam naprosto krásně ilustrované a ani Molly Harrison se nepodařilo s žádnou omalkou tohoto mého favorita vyšoupnout ze sedla.

Escape to Christmas Past – nejmilovanější vánoční omalovánka. Kdybych si ze všech těch s tématem Vánoc měla vybrat jednu jedinou, bude to tato. Nevím ani pořádně proč, ale knížky z této edice (mám ještě Alenku a čaroděje ze země Oz) mě prostě strašně baví. Omalka má krásné obrázky, fajn papír i formát. Prostě láska, no.

Japonky – ať dělám, co dělám, nemůžu se rozhodnout, jestli vzdychám nadšením víc na Finally we meet, Menuetem nebo Rhapsody. Všechny tyto asijské omalovánky jsou tak úžasně ilustrované, že kdyby hořelo a já mohla zachránit jen pár omalovánek, budou určitě mezi prvními, po kterých sáhnu.

Tak tohle bylo hodně těžký, vybrat srdcovky, doufám, že u výtvarných potřeb mi to půjde líp.

5 hitů mezi pastelkami a výtvarnými potřebami


Oalala, nebude to snadnější. S většinou svých pastelek si docela rozumím. A s kterými ne, tak se kamarádíme trochu delší dobu a snažím se je přimět, aby mne poslouchaly. Jako třeba brush peny nebo Chameleony. Všechny ty malovací vymoženosti chtějí trochu cviku a trpělivosti, ale nakonec se dají ochočit.

Mé sbírce malovátek rozhodně vévodí Prismacolorky, Polychromosky, Inktensky a Luminance. To jsou top pastelky, od kterých jsem měla velká očekávání a ani jedny nezklamaly. Ale které pastelky byly sázkou do loterie a nakonec jsem s nimi vyhrála první cenu?

Crayola – ano, ano a ještě jednou ano. Nečekala bych, že školní pastelky mohou mít takový výkon, jaký mají, ale hned po prvním obrázku jsem do nich byla beznadějně zamilovaná. Však chválu na ně jsem už pěla dříve v recenzi.

Giotto Stilnovo – tady jsem nakupovala pastelky snad jen proto, že jsem si chtěla udělat radost a taky trochu pro to, abych je vyzkoušela, samozřejmě. Vůbec jsem nevěděla co od poměrně levných pastelek očekávat. A wow, kreslí úplně bombasticky. Musím se co nejdřív dokopat napsat vám na ně recenzi, protože rozhodně stojí za povšimnutí.

Van Gogh – i o nich už jsem na blogu psala, o jejich krásných barvách, skvělých vlastnostech a úžasné konzistenci. Miluju je stále víc. A stále víc prahnu po té velké sadě.

Ořezávátko s frézkou – mé seznámení s frézkatým ořezávátkem mi změnilo život. No, dobře, ne tak docela mě, ale mým pastelkám ano. Od té doby, co ořezávám s ním, se už žádné lámání nekoná. A vysoustružené špičky, ostré jako jehly, prostě zbožňuju. Bohužel se mi můj ořezávací mazel rozbil a nešel opravit. Přežila jsem bez něho pár dní a už tu mám na stole nástupce. Sice na kličku, ale s frézkou. A dělá ty samé zázraky. Takže já mám jasno. Bez frézky už ani ránu.

Elektrická guma – když se tu tak rozhlížím, je mi jasné, že se prostě musím zmínit i o elektrické gumě. Než jsem jí pořídila, říkala jsem si, že tohle už je moc, rozmazlenost. Ale to bych nebyla já, abych se taky nerozmazlila, že jo. A od té doby, co gumu na baterky mám, ničím jiným negumuji. Je výkonná, zmizíkuje i detaily a dá se s ní „kreslit“.

Tak a je to. Hity roku 2016 jsou na světě! Hm, a tímto se omlouvám všem ostatním pastelkám a omalovánkám, protože tu měly taky být. Já to své výtvarné haraburdí prostě miluju všechno. A basta.

středa 4. ledna 2017

Když Koh-i-Noor zklame...


Štíhlé Triocolor? Nebrat! Ani dětem ne


Značku Koh-i-Noor mám ráda. Nejen proto, že je to český výrobce pastelek, ale i proto, že vesměs jsem s každou kreslící pomůckou značky KIN vždy spokojená. Když jsem ve značkové prodejně viděla sadu Triocolor pastelek, za nějakých 110 kaček, nemohla jsem jí tam nechat. Vždyť o Triocolorkách slýchám jen samá pozitiva…

Vím, že se tyto pastelky vyrábí v tenké a silné (jumbo) verzi. Se silnými pastelkami se mi moc dobře nekreslí, proto jsem neváhala ani vteřinu, které vybrat. A ta plechová krabička, řekněme si to na rovinu, tak mě vždycky láká víc než papírová. Sice v etujích pastelky neskladuji, ale asi mám pocit, že jsou v takovém obalu lépe chráněné a utrpěly cestou ke mně menší újmu než jejich kolegyně v papíru. A už zase odbočuji :)

Pastelky mi tu chvíli ležely nepovšimnuty. V momentě, kdy mne chytla touha po novém dobrodružství, jsem nadšeně strhla obal a vrhla se na ně.

A jak mé nadšení dopadlo?


Po otevření mě očekávalo 24 hezky příjemných barevných odstínů. Jééé a pastelky jsou trojhranné, takové mám nejradši. Takže si mnu ruce, jak skvělý kup jsem zase jednou udělala. V ruce se drží moc hezky, jsou lehoučké a ten design, celkem elegantní, se mi taky líbí moc. Takže se vrhám na kreslení.

Vánoční Johanna a Triocolor po pečlivém roztírání lihem
Nutno dodat, že Triocolor jsou pastelky neakvarelové a školní. Nečekám, že se mi úžasem podlomí kolena, ale těším se, že dostanu něco podobného jako mé milované Mapedky.

Už po prvním tahu pastelkou mé nadšení lehce opadá. Pigmentace stojí za starou bačkoru. Ale to je určitě papírem a vytahuji mé oblíbené Godey´s Fashion. Tam ten papír celkem ujde. Aha, hm, tak papírem to nebude. Pastelky i tady kreslí fakt bídně. No jo, tak budu mít pár obrázků decentně barevných, žádnou divočinu, říkám si a pokračuji v kreslení.

Ólala, už v půlce obrázku mám chuť Triocolorky přetrhnout jak hada. Co toto je? Jak toto může mít na sobě moji oblíbenou KIN značku? Pastelky jsou tvrdé. Zanechávají za sebou tahy, které ani minerální líh nepobírá! Zkoumám pastelku zblízka a už je mi to jasné. Tuha obsahuje kamínky jinak pigmentované, než je daný odstín. Jasně, to je ono. Když kreslím jarní zelenou a má v sobě kamínky temně zelené, je jasné, že to na obrázku nadělá paseku. A to já nechci! Prozkoumávám pastelku po pastelce a stejný problém nacházím u každého druhého kusu.

Jsem z kreslení otrávená. Zkouším vrstvení, míchání a stínování. Málem mi upadne ruka, jak musím tlačit a stejně výsledek jakýs takýs nijaký. Tuha je prostě tvrdá, špatně pigmentovaná a ty kamínky v ní prostě brání veškeré kreativitě.
Okolní stín olejovým pastelem, zbytek Triocolor

Dala jsem jim šanci ve třech obrázcích. Na třech různých druzích papíru. A dočkala jsem se trojnásobného zklamání. Takže můj výsledný dojem? Maximální zklamání! Takové pastelky si snad ani děti nezaslouží! Tenké Triocolor se Koh-i-Nooru opravdu nepovedly! Škoda stokoruny, škoda obrázků…

Kde je ten skvělý kreslící efekt o kterém tak často mluvíte, ptám se vás na FB? A odpověď je jednoznačná. U Triocolor jumbo, tedy u těch silných. Ty jsou prý perfektní! Takže mám bojovku. Zahodit pachuť, kterou mi tyto pastelky zanechaly a někdy vyzkoušet Triocolor silné. Ať mám opět radost z kreslení českými pastelkami.

A mimochodem, skvělou recenzi na Triocolor hubené vs. tlusté :) napsala Ivetka. Její článek rozhodně doporučuji přečíst před tím, než v papírnictví sáhnete po krásné červené krabičce s hubenými pastelkami.