Polychromos. Pastelky na velký svátky.

Splněný sen

Jsem holka z vesnice. A co víc, holka z minulého století. 

Ne že by mé dětství provázely hry s klacíčky a kamínky. Jako jedináček jsem dostala ledacos za hračky. Ale o nějakých luxusních věcích nemůže být řeč. Průměrná holka, z průměrné rodiny s průměrnými věcmi.

Život mě naučil si věcí vážit a to, co považuji za poklad, si chráním a opatruji jako pověstné oko v hlavě.

Malování jsem měla vždycky ráda. Dodnes mám v paměti čínský penál s kočičkou a v něm 12 pastelek Studio. Olala, to byl poklad hodný králů.

V dospělosti přišly na řadu jiné koníčky. Protože sama malovat neumím, tak pastelky zůstaly ležet někde na dně skříně. Boom omalovánek pro mě znamenal velké nakopnutí k tomu, ty pastelky vytáhnout. Stařičké, opotřebované, malující z posledních sil.

Pozůstatky z dětství ještě kreslí a provázejí mne nejedním obrázkem.

Opět maluji od Vánoc loňského roku. Než jsem poznala vás, moje milé malířky, žila jsem v blaženém nevědomí, že je pastelka jako pastelka. Ó, já bláhová.

Vstoupením do skupiny Pastelkou proti stresu jsem se ocitla v říši divů. Pojmy jako Prismacolor, Polychromos, Derwent, Caran nebo Chameleon jsem začala sosat jako houba. A začala jsem snít.

Pastelky Polychromos Faber Castell
První z mých barevných snů :)


Naštěstí jsou v životě sny, které se plní. A tak tu vedle mne leží 120 kusová sadička Polychromosek. Bydlí u mě už možná třetí měsíc. A já se jí bojím. 

Mít takhle drahou a krásnou věc sama pro sebe je pro mě nový zážitek. Pastelky tu oprašuji, kochám se jimi ... a šetřím si je. Tak moc se bojím, že mi budou ubývat, že je opotřebuji a já nevím čeho všeho ještě. Je to směšné, ale je to tak. Krásky vytahuji jen "ve velký sváteční den" a jen na "velký sváteční obrázek".

Pastelky Polychromos Faber Castell
Sváteční Polychromos.


A podle mě to není dobře. Měla bych zapomenout na hlásek v hlavě, který mi říká: "Uchovávej je jako v bavlnce a šetři si je. Ať ti zůstanou co nejdýl. Co když už si nikdy nic podobného nedopřeješ?".

Co by se stalo? Vlastně nic. Mohla bych na své pastelky vzpomínat a těšit se z chvil, kterými mne provázely. A tak si slibuji, že své Polychromosky nenechám zestárnout věkem. Že se z nich budu těšit a užívat si je. Protože kdo ví, co přinese zítřek. Možná nebudu mít čím kreslit a možná taky do mého života vstoupí další poklady. A to je na tom životě krásné.

Co vy malířky. Vytahujete své pastelkové poklady pravidelně nebo je šetříte tak jako já? To mě vážně zajímá ;)

Mějte krásný týden, malujte a užívejte si života.
 

Komentáře

  1. Moc milý článek, Marti :) A určitě svoje miláčky vytáhni a maluj a měj z nich radost. Já zatím nic tak nákladného nevlastním, ale třeba jednou... kdo ví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Šárko. Budu se snažit s nimi malovat. ale to ořezávání, to člověka úplně píchá u srdce :D

      Vymazat
  2. Jj ja to uplne chapu...ja se takto citim s 48 polycolorkami v plechu od manzela:) na druhou streanu, pastelky budou, my nebudeme...jak rikala moje maminka, ktera uz je v nebi: "Holka moje zlata, nesetri...uzivej si, dokud muzes..." :)) jinak ja mam tohle i s drahými omalovankami..radsi je jak trouba kopiruju, protoze se bojim, ze to zkazim :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A víš, že maminky mají vždycky pravdu ;) Pojďme se tedy spolu odvázat a nebát se. Ať si těch pastelek a obrázků pořádně užijeme ;)

      Vymazat
  3. Martinko, já jsem na to s těmi to pastelkami úplně stejně :-). Mám je cca od dubna a vymalovaný jen jeden obrázek. Když je mám ostrouhat, krvácí mi srdce. Ale je pravda, že pastelky budou a my ne a měli bychom si dělat radost neustále... Takže, jdu z nich setřít prach a hurá na to ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem tak ráda, že v tom strašpytlíkovství nejsem sama. Ale pojďme se hecnout a užívat si toho, co máme ;) Alenko, jdem se do nich opřít a malovat s nima. Přece je nenecháme ležet ladem, aby je za tisíc let vykopali archeologové a dali je někde na polici do muzea :D

      Vymazat
    2. Beru tě za písmenka, ale až mi zaberou antibiotika, teď nějak není ta správná nálada... Angína v červenci je hnus :-(

      Vymazat
    3. Přeji brzké uzdravení :) Chudáčku, v těchto vedrech se ještě potýkat s namocí :( Ať je co nejřív líp :)

      Vymazat
  4. Tak nejsem cvok - je to dobrý :-D :-P Mám to také tak. neboj. Nedávno mi babi koupila progressa a progressa (6ks) aquarellky (pár kusovek) a dlouho jsem na ně ani nešáhla - abych je ušetřila.

    Nedávno jsem zjistila, že mám doma pár nových pastelek (4ks) z obchůdku KIN, co je tady u nás (to jsem o omalovánkách ještě ani neslyšela) a včera jsem zjistila, že jsou to Polycolor! :-O, :-D

    Tady je něco málo z mých omalovánek http://xxxmuj-svetxxx.blogspot.cz/search/label/Omalov%C3%A1nky (zatím ale nic mo) :-)

    Krásné malování

    Janina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, skvělý blogísek ;) A pastelky nebudeme šetřit, budeme s nimi malovat, ať nám dělají radost. Co ty na to? :) I tobě přeji krásné malování ;)

      Vymazat
  5. Jasně :-) Teď zrovna pracuji na jedné mandale - samozřejmě na té nejsložitější, co v těch omalovánkách byla. :-D Jsem ráda, že se ti na mém blogu líbí. :-) Já mám tvůj blog v oblíbených, takže mi nic neuteče. :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Marti, jsem ještě horší, než ty :-)...moje nejvzácnější pastelky jsou mondeluzky a marco raffiné a zatím jsem s nima ani neškrábla...tedy s marcama jsem vybarvila jednoho malého motýla...jsem naučená si lepší věci šetřit...ale už jsem ve věku, kdy mi dochází, že některé ušetřené věci jsem vlastně nikdy pořádně neužila...tak snad se dopracuju i k používání těch pastelek...zatím čmárkám těmi špačky a jak docházejí, tak kupuju levné pastelky v levných obchodech...mám obavy, že se na ty lepší zase nedostane :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, taky mám zažito si věci šetřit. Ale vlastně na co? Až se nám začnou klepat ruce a nevymalujeme ani čárku? Né, pojďme se Moni odvázat a radovat se ze skvostů, které doma máme ;)

      Vymazat

Okomentovat