Dívka se zlatýma rukama

Omalovánkový tag očima Anety

Ostudou červená až za ušima musím přiznat, že práci dnešní hostující bloggerky jsem všemi smysly začala vnímat až v momentě, kdy se dobrovolně přihlásila k účasti v tagu. Moje škoda. Protože stačil první obrázek a já se do Anetiny tvorby naprosto zamilovala. Proč, to jistě chápete.

Anetka má neuvěřitelný talent. Naštěstí jím nemrhá.  Omalovánky a jejich vybarvování, to je pouhý zlomek umění, které Aneta produkuje. Dnes nás nechala nahlédnout i na vlastnoručně malované obrazy. A že je na co se dívat. Mořské vlny bych si tak moc přála pověsit na zed… Anetko, neprodáš? ;)

 

S Anetkou se mi výborně spolupracovalo, je sympatická a má super smysl pro humor. A její odpovědi? Naprosto famózní. Tak už nebudu zdržovat a pojďme na to ;)

Kterou ze svých omalovánek miluješ a nenávidíš zároveň?

Své školní práce, kdy musím udělat repliku nějakého iluminovaného díla, takže překreslit 1:1 a poté stejnými barvami a technikami znovu namalovat. Naposled jsem musela dělat stranu z loveckého výjevu francouzské knihy psané na pergamenu ze středověku a to byla taková “omalovánka“ na celý rok :D .  Ale i když je to náročné, hrozně mě to baví, protože jde člověk po stopách starých mistrů a v průběhu celé práce přichází na nové souvislosti a symboly v obraze, které vypovídají o době, kdy byl rukopis iluminován, ale i o písaři a iluminátorovi jako takovém.

Které ze svých pastelek budeš chtít vždy, zas a znova?

Stoprocentně tricolorky, nelakované, ve dřevě, od koh-i-nooru, které si mě získaly postupem času. Když jsem byla menší, špatně se mi držely, ale právě jejich tloušťka mi teď vyhovuje, nechytají mě z nich křeče do zápěstí, tak jako z každých tenčích pastelek po nějaké době kreslení. Také mi moc vyhovuje jejich sytost a to jak se dají mísit.

Někdo si stěžuje, že díky jejich masivní tuze nemůže udělat drobné detaily v omalovánce, já v tom ale problém moc nevidím. Stačí mít po ruce dobré ořezávátko nebo kousek smirkového papíru a vše jde lehce jako po másle :D člověk si musí umět poradit v každé chvíly.

 

Kdybys sama vytvořila omalovánky, jaké a o čem by byly?

Byla by to knížka, kde by si každý mohl vymalovat ilustrace dle vlastních představ. Desky by byly pevné, potažené jemnou kůží, kapitálek by byl duhový a také by tato knížka měla záložku, protože mě strašně rozčiluje, když listuji omalovánkami a ne a ne najít kde jsem skončila  :D. To nejdůležitější- papír  by byl rozhodně na silnějším hlazeném papíru, aby se mohlo použít mnoho technik a “vychytávek“ na vymalování a také aby na něm barvičky dobře držely a nedělaly flíčky. Myslím, že typ papíru je při prodeji omalovánek polovina úspěchu.

Které ze svých pastelek bys nejradši rozšlapala, ale furt jim dáváš šanci?

Nerozšlapala bych žádné, na to je mám moc ráda, ale pastelky, které mě ohromným způsobem zklamaly, byly Magicy od koh-i-nooru. Než sem si je pořídila, kupovala jsem si kusovky koh-i-noorek s efektem více barev a s těmi jsem byla spokojená, tak když jsem viděla sadu 24 barev s tímto efektem, musela jsem je mít.  Jaké ale bylo zklamání, při prvním pokusu s nimi vybarvovat. Pastelky měli stále jednu barvu šup a najednou tam byla u červené třeba černá. Z ničeho nic, žádný přechod. Postupem času jsem se ale s nimi naučila nějakým způsobem pracovat a nyní je využívám spíše pro kresby krajinek a podobně.

 

Teď si snažím najít si cestu k pastelkám Staedtler- Noris Club, od kterých jsem čekala asi něco víc, i když cena byla dost nízká. Na můj vkus jsou strašně tvrdé, ale používám je právě díky jejich tvrdosti u částí omalovánek, kde potřebuji světlou barvu, já totiž všeobecně na pastelky moc tlačím.

Kterou ze svých omalovánek bys dala darem babičce, kterou malé neteři a kterou svému nepříteli?

Babičce bych omalovánku nedala, to spíše ona by mohla malovat omalovánky pro mě. Babička je totiž strašně šikovná co se týká takových  těch dětských pohádkových motivů a ornamentů, pamatuji si, že když jsem byla malá, psala a malovala každým rokem do kroniky své třídy nějaké příspěvky. Možná i ona byla a je mou inspirací pro tvoření.

Neteř nemám ale synovce a bratrance jo, tak těm bych dala stoprocentně omalovánky s vojenskou tématikou.

A nepříteli? I když zatím o žádném nevím, naštěstí, tak by to byly asi takové ty omalovánky, kde se opakuje stejný motiv třeba 50x a k tomu je celá omalovánka ve formátu do kapsy. To bych u toho vždycky roztekla, když je vymalovávám :D a byla bych pro, je přejmenovat z antistresových na stresové omalovánky.

Kdyby ses mohla stát „tváří“ nějakých pastelek, tak kterých a jak by tvoje sada vypadala?

Byly by to pastelky v sadě 150 odstínů, které na českém trhu postrádám. Rozhodně by byly silnější, s takovými těmi tečkami na úchyt jako mají Faber castell a měli by na konci lak v barvě daného odstínu. Balení by bylo v plechu, na kterém by byl obrázek malovaný s těmito pastelkami, který by byl vždy v tónu určitého odstínu, takže by si člověk mohl vybrat obal podle své oblíbené barvičky. Tuhu by pastelky měli spíše mastnější, ale skvěle by kryly na papír, protože by měli velký obsah pigmentu. A to nejdůležitější- nemazali by se pod rukou :D

Vyber jeden obrázek, který bys klidně malovala zas a znova, pořád dokola.

Myslím, že bych nevybrala žádný, nerada dělám jednu věc dvakrát, i když si občas říkám, že jsem mohla nějakou část obrázku vybarvit jinak. Pokud se chci u omalování odreagovat, nesmím nad tím, co a jak vybarvuji přemýšlet, prostě se nechám jen unášet na vlnách barev. Pokud bych si ale mohla vybrat nějakou omalovánkovou knížku, která by byla tematicky podobná tak by to byla asi ve stylu Manic botanic, kde jsou obrázky velmi propracované, promyšlené a strašně člověka pohltí.

Jsou nějaké pastelky, kterým se vyhýbáš obloukem a nechtěla bys je ani zadarmo?

Většina reklamních pastelek, které se rozdávají na různých akcích, nestojí ani za zmínku, jednou se mi ale stalo takové milé překvapení, kdy jsem dostala pastelky beze jména v takovém krásném osmihranném obalu z recyklovaného papíru. Malovali opravdu velmi hezky, jen škoda, že jsem je jako malá někde poztrácela.

Kdybys teď dostala 10 tisíc a nemohla je utratit ani za pastelky, ani za omalovánky, ale za jiného ze svých koníčků. Co bys nakoupila?

Pomalu ale jistě se blíží vánoční svátky, takže bych koupila dárky pro rodinu. Mamince mixér, který si tak moc přeje a ostatním nějaké maličkosti, co by jim udělali radost. Za zbytek bych si asi koupila drobnosti na výrobu knih, svíček a mýdla, možná nějaké plátno na olejomalbu.

 

Co myslíš, budeš ještě za pět let vymalovávat nebo je pro tebe malování přechodnou záležitostí?

Nemohu říct, co bude za pět let, ale vzhledem k tomu, že si maluji a kreslím docela ráda od malička, tak čekám, že mě to bude bavit i nadále. Doufám, že na světě neexistuje osoba, co by mi to dokázala znechutit natolik, že bych přestala, protože pastelek, omalovánek a všemožných výtvarných vychytávek mám plný stůl :D

 

Anetko, moc a moc děkujeme za účast. Je mi velkou ctí, že jsem tě mohla „poznat“. Jsi pro mě velkou inspirací.