Vytvořila bych pastelkový kufřík snů

Omalovánkový tag očima Ivy

Už jsem o ní jednou psala. V článku o inspiraci na sociálních sítích. Její Instagram naprosto zbožňuji. Nad každým jejím obrázkem se mi zatají dech. O kom je řeč? O Ivě.

O dámě, která to s pastelkami umí. Nejen umí, ona s nimi na papíře vytváří hotové zázraky. Všimla jsem si, že často maluje tmavými barvami a přece jsou její obrázky hřejivé a pozitivní. Na tohle musí mít člověk cit. A podle mě ho má Iva vrchovatě.

Milá, laskavá, se smyslem pro humor. Úplně maliličko se nechala přemlouvat. Netrvalo však déle než minutku a k odpovědím na tagové otázky svolila. Je pro mě velkou ctí, vám je nyní odhalit. 

Malířky pokochejte se i vy upřímnou zpovědí jedné z mých idolek. Ivo, máš slovo. 

Kterou ze svých omalovánek miluješ a nenávidíš zároveň?

Jednoznačně Proměny zvířat od Kerbyho. Moje první složitější omalovánka, nádherné obrázky zvířat, lepší jsem ještě neviděla, ale …. ty doodlici, všude kam se podíváš a čím jich je na obrázku víc, tím větší hrůza mě jímá. Pokračování v podobě Říše snů jsem sice v záchvatu chtíče pořídila, ale po prolistování, kde na mě vyskakovaly z každé stránky desítky a někde snad i stovky těchto příšer, jsem omalovánku prodala a nikdy víc už jí nechci vidět.

Které ze svých pastelek budeš chtít vždy, zas a znova?

Jednoznačně a neskromně Prismacolor Premier. Prošla jsem si celou vývojově nákupní etapou, od Maped, před hodně chválené Polycolor (za mě děs a běs), přes Progressa, akvarelová Progressa, Derwenty Coloursofty, různé Staedtlery, Koh-i-noory a nevím co všechno, až jsem ve finále tohle všechno rozdala a rozprodala. Některé jsem věnovala dětem (3 a 4 roky), ale i ty poznají rozdíl ve kvalitě, jakoby snad po večerech brouzdaly po nějakých fb omalovánkových skupinách a nad super Mondeluz a Maped ohrnujou kvůli tomu nos a co kdybychom mamíííí malovali tvejma pastelkama, jo? A tak jsou pastelky nejlepších značek vystavovány dennodennímu zátěžovému házecímu, tlačícímu a okusovacímu testu.

 

Kdybys sama vytvořila omalovánky, jaké a o čem by byly?

Asi by byly vyloženě příběhové. Mám ráda Dariu Song, tak něco na ten způsob. Osamělé děsuplné uličky, lesní cesty, cesty v polích vedoucích do neznáma …

Které ze svých pastelek bys nejradši rozšlapala, ale furt jim dáváš šanci?

Žádné takové nemám, já dávám maximálně druhé šance všemu a všem v životě a pak konec, takže takové, o kterých je řeč, už jsou dávno pryč.

Kterou ze svých omalovánek bys dala darem babičce, kterou malé neteři a kterou svému nepříteli?

Babičce něco s velkými plochami, žádné titěrnosti, možná nějaké obličeje, postavy a la Bohemian Fantasy nebo Inklings. Malé neteři bych dala Prasátko Peppa :) nebo Hello Kitty. A nepřiteli bych dala něco s miliony doodliku nebo takové ty omalči, kde vedle sebe stojí tisíc aut nebo domečků :) a doufala, že mu z toho cvakne :)

Kdyby ses mohla stát „tváří“ nějakých pastelek, tak kterých a jak by tvoje sada vypadala?

Já bych spíš vytvořila takový kufříček, 72 Prismacolor premier, deset barev od Pan Pastels na pozadí, sadu Gelatos od Faber Castell (hlavně tělové odstíny – s nimi jsou obličeje raz dva), minerální líh a blender od Caranu a pro milovníky rozmývání bych kufřík obohatila menší sadou akvarelek, třeba od Caranů. Takové vše v jednom, s čím si vystačíš a můžeš to krásně nosit všude sebou.

Vyber jeden obrázek, který bys klidně malovala zas a znova, pořád dokola.

Tak ten asi neexistuje. Já nic nemaluju dvakrát, natož vícekrát.

Jsou nějaké pastelky, kterým se vyhýbáš obloukem a nechtěla bys je ani zadarmo?

Maped. Polycolor, Mondeluz, asi všechno od Koh – i – noor.

Kdybys teď dostala 10 tisíc a nemohla je utratit ani za pastelky, ani za omalovánky, ale za jiného ze svých koníčků. Co bys nakoupila?

Já bych si nekoupila asi nic, ale věnovala bych je na nějakou dobrou věc. Nebo by mi je manžel zabral a letěl za rodinou, což by byla taky dobrá věc, páč by byl chvíli doma klid a mohla bych si krásně nerušeně několik dní jen a jen malovat.

Co myslíš, budeš ještě za pět let vymalovávat nebo je pro tebe malování přechodnou záležitostí?

Nevím. Nikdo neví, co bude zítra, natož za pět let. Už jsem se naučila žít jen dneškem. Určitě se najdou tací, co nechápou, na co člověk utratí tolik peněz za pastelky a omalovánky, ale na co jsou člověku peníze na účtu, život se má žít a užít a do hrobu si kreditku nikdo nevezme, zato až manžel zjistí, jakou hordu super pastelek po mě zdědil, tak mi je tam určitě ještě přihodí :D Takže za mě super investice i po smrti :D

Ivo, moc a moc děkujeme. A už teď se těšíme na tvá další dílka.