Omalovánkový tag očima Ali
Neskutečně mě potěšila Ali :) S energií sobě vlastní se vrhla na otázky Omalovánkovo pastelkového tagu a právě teď si můžete přečíst její odpovědi na mé dotěrné dotazy ;)
A kdyby vám náhodou uniklo, kdo vlastně ta báječná Ali je, mrkněte ke mě na Facebook. Pravidelně nás zásobuje nádhernými fotkami, plnými inspirace pro malování podle reality. A kdybyste se jejích fotek nemohli nabažit, řeknu vám tajemství. Vím, kde si jich můžete prohlédnou o dost víc ;) Na Lomografu ;)
Konec žvanění. Tři, dva, jedna, start! Ali, máš slovo :)
Kterou ze svých
omalovánek miluješ a nenávidíš zároveň?
Nemůžu říci, že jí nenávidím, ale tak nějak se jí bojím J.
Je to takový ten respekt, se kterým k ní přistupuju…a to je také ten
důvod, proč jsem s ní ještě nezačala. A je to The Time Chamber od Darie
Song.
Které ze svých
pastelek budeš chtít vždy, zas a znova?
Za mě určitě pastelky Polycolor. I když jsem začínala kreslit
s Mondeluzkami, jsou to prakticky totožné pastelky (vyjma toho, že
Mondeluz jsou samozřejmě akvarelové). Polycolor pastelky mi přirostly
k srdci. Krásně se vrství, míchají, stínují… Dá se s nimi tvořit a to
mě baví. Druhé místo zabírají Progressa, se kterými mám ty nejlepší zkušenosti
a všem je doporučuji.
Kdybys sama vytvořila
omalovánky, jaké a o čem by byly?
Moje vlastní omalovánky? Páni…to by se mi líbilo. Téma, které bych
zvolila, by byl les v našem krásném národním parku Českosaské Švýcarsko. A
zahrnula bych do nich i všechna ta kouzelná a pohádková místa, která zde máme. Jetřichovice,
Rynartice, Trpaslíky ukryté ve skalách, Pavlínčino údolí ve Všemylech, kapličky
ukryté v lese i vyhloubané v jeskyních, i ty krásné rybníky.
Které ze svých
pastelek bys nejradši rozšlapala, ale furt jim dáváš šanci?
Žádné pastelky, které bych rozšlapala, nemám J .
Zatím používám výhradně sortiment společnosti Koh-i-nooor, mám ráda české věci,
které mají nějakou tradici, a myslím si, že Koh-i-noor prostě k naší zemi
patří. Zkoušela jsem i obyčejnější pastelky od Faber Castell, ale moc se u mě
nezahřály, předala jsem je jako dárek.
Kterou ze svých
omalovánek bys dala darem babičce, kterou malé neteři, a kterou svému
nepříteli?
Mojí tchýni, která je vlastně i babičkou mé neteře a synovce, jsem jako
dárek dala knihu relaxačních Vymalovánek. Obrázky jsou jednodušší, takže nebude
potřebovat ani brýle a věřím, že se jí budou dobře malovat. Pokud by neteř byla
maličká, dala bych jí omalovánky s nějakou oblíbenou pohádkovou
postavou…co třeba Krteček? A které pro nepřítele?...no asi knížku Doodlíků od
Kerbyho J Nic proti nim nemám, ale jsou
děsně titěrní.
Kdyby ses mohla stát
„tváří“ nějakých pastelek, tak kterých a jak by tvoje sada vypadala?
Přemýšlela jsem, zda bych vybrala oblíbené Polycolor pastelky, nebo
Akvarelová progressa… ale pokud si můžu vymýšlet, vybírat a fantazírovat, tak
bych je prostě zkombinovala. Udělala bych větší kazetu, pěknou dřevěnou
krabici, která by byla plná pastelek. Čím více odstínů, tím lépe.
Dalším, českým pastelkám bych rozhodně neodolala :) |
Vyber jeden obrázek,
který bys klidně malovala zas a znova, pořád dokola.
Byl by to obrázek z mé velmi oblíbené knížky Duše lesa. Les je
prostě moje prostředí, ve kterém se cítím dobře. Chodím sem „nabíjet baterky“,
čerpat inspiraci, kreslit, psát, nebo se jen procházet. Obrázek jsem kreslila
do výzvy „Dva světy“. Myslím, že mě naprosto vystihuje a ráda bych ho malovala
znovu a znovu.
Jsou nějaké pastelky,
kterým se vyhýbáš obloukem a nechtěla bys je ani zadarmo?
Možná bych zvolila nějaké obyčejné, školní pastelky. Vzpomínám si, že
jednou jsem dostala darem, malé školní pastelky Faber. Říkala jsem si, že jim
dám šanci, ale vůbec nekreslily. Tuha nenechávala na papíře vlastně skoro
žádnou stopu. Nemám ráda tvrdé pastelky.
Kdybys teď dostala 10
tisíc a nemohla je utratit ani za pastelky, ani za omalovánky, ale za jiného ze
svých koníčků. Co bys nakoupila?
Jednoznačně bych penízky vzala a jela bych někam na výlet. Do přírody…
Někam, kde jsem třeba ještě nebyla. Ráda bych se podívala na Macochu.
Co myslíš, budeš
ještě za pět let vymalovávat nebo je pro tebe malování přechodnou záležitostí?
Malování pro mě určitě není přechodnou záležitostí. Je sice pravda, že
občas není na malování tolik času, ale stále to patří mezi moje koníčky. Občas
omalovánky vyměním za pěknou knížku, nebo za foťák. Maluju ale už od dětství,
v podstatě už od doby, kdy jsem uměla vzít do ruky tužku …vždy, všude, po
čemkoliv. J Musím tedy říct, že pokud
nemaluju více než týden, tak už se mi po tom stýská. Pevně věřím, že i za pět,
deset let, budu pořád malovat.
Ali moc děkujeme. A já budu tajně doufat, že jednou vydáš omalky a k nim pastelky, protože obojí by bylo přesně podle mého gusta.
Ali moc děkujeme. A já budu tajně doufat, že jednou vydáš omalky a k nim pastelky, protože obojí by bylo přesně podle mého gusta.
Komentáře
Okomentovat