Když Koh-i-Noor zklame...

Štíhlé Triocolor? Nebrat! Ani dětem ne

Značku Koh-i-Noor mám ráda. Nejen proto, že je to český výrobce pastelek, ale i proto, že vesměs jsem s každou kreslící pomůckou značky KIN vždy spokojená. Když jsem ve značkové prodejně viděla sadu Triocolor pastelek, za nějakých 110 kaček, nemohla jsem jí tam nechat. Vždyť o Triocolorkách slýchám jen samá pozitiva…

Vím, že se tyto pastelky vyrábí v tenké a silné (jumbo) verzi. Se silnými pastelkami se mi moc dobře nekreslí, proto jsem neváhala ani vteřinu, které vybrat. A ta plechová krabička, řekněme si to na rovinu, tak mě vždycky láká víc než papírová. Sice v etujích pastelky neskladuji, ale asi mám pocit, že jsou v takovém obalu lépe chráněné a utrpěly cestou ke mně menší újmu než jejich kolegyně v papíru. A už zase odbočuji :)

Pastelky mi tu chvíli ležely nepovšimnuty. V momentě, kdy mne chytla touha po novém dobrodružství, jsem nadšeně strhla obal a vrhla se na ně.

A jak mé nadšení dopadlo?

Po otevření mě očekávalo 24 hezky příjemných barevných odstínů. Jééé a pastelky jsou trojhranné, takové mám nejradši. Takže si mnu ruce, jak skvělý kup jsem zase jednou udělala. V ruce se drží moc hezky, jsou lehoučké a ten design, celkem elegantní, se mi taky líbí moc. Takže se vrhám na kreslení.

Vánoční Johanna a Triocolor po pečlivém roztírání lihem

Nutno dodat, že Triocolor jsou pastelky neakvarelové a školní. Nečekám, že se mi úžasem podlomí kolena, ale těším se, že dostanu něco podobného jako mé milované Mapedky.

Už po prvním tahu pastelkou mé nadšení lehce opadá. Pigmentace stojí za starou bačkoru. Ale to je určitě papírem a vytahuji mé oblíbené Godey´s Fashion. Tam ten papír celkem ujde. Aha, hm, tak papírem to nebude. Pastelky i tady kreslí fakt bídně. No jo, tak budu mít pár obrázků decentně barevných, žádnou divočinu, říkám si a pokračuji v kreslení.

Ólala, už v půlce obrázku mám chuť Triocolorky přetrhnout jak hada. Co toto je? Jak toto může mít na sobě moji oblíbenou KIN značku? Pastelky jsou tvrdé. Zanechávají za sebou tahy, které ani minerální líh nepobírá! Zkoumám pastelku zblízka a už je mi to jasné. Tuha obsahuje kamínky jinak pigmentované, než je daný odstín. Jasně, to je ono. Když kreslím jarní zelenou a má v sobě kamínky temně zelené, je jasné, že to na obrázku nadělá paseku. A to já nechci! Prozkoumávám pastelku po pastelce a stejný problém nacházím u každého druhého kusu.

Jsem z kreslení otrávená. Zkouším vrstvení, míchání a stínování. Málem mi upadne ruka, jak musím tlačit a stejně výsledek jakýs takýs nijaký. Tuha je prostě tvrdá, špatně pigmentovaná a ty kamínky v ní prostě brání veškeré kreativitě.

Okolní stín olejovým pastelem, zbytek Triocolor

Dala jsem jim šanci ve třech obrázcích. Na třech různých druzích papíru. A dočkala jsem se trojnásobného zklamání. Takže můj výsledný dojem? Maximální zklamání! Takové pastelky si snad ani děti nezaslouží! Tenké Triocolor se Koh-i-Nooru opravdu nepovedly! Škoda stokoruny, škoda obrázků…

Kde je ten skvělý kreslící efekt o kterém tak často mluvíte, ptám se vás na FB? A odpověď je jednoznačná. U Triocolor jumbo, tedy u těch silných. Ty jsou prý perfektní! Takže mám bojovku. Zahodit pachuť, kterou mi tyto pastelky zanechaly a někdy vyzkoušet Triocolor silné. Ať mám opět radost z kreslení českými pastelkami.

A mimochodem, skvělou recenzi na Triocolor hubené vs. tlusté :) napsala Ivetka. Její článek rozhodně doporučuji přečíst před tím, než v papírnictví sáhnete po krásné červené krabičce s hubenými pastelkami.