Za krásné překvapení děkuji Petře ze společnosti Stabilo |
Ale držím se zásady „Darovanému koni na zuby nehleď“, přijímám výzvu, vybírám obrázek a hned se pouštím do testování. Jak ale poctivě otestovat něco, s čím moc nepracujete? Hm, dilema. Á a co takhle si dát souboj? No jasně. Půl obrázků s linery Staedtler (které mi doma leží lehce zapadané prachem asi čtyři měsíce a ještě taky nedostaly šanci popasovat se s nějakým obrázkem) a druhou půlku s linery Stabilo. Tak, rozhodnuto. Jde se malovat. Nebo kreslit? Jak se vlastně jmenuje výtvarná technika, když vybarvuju s něčím, co se tváří jako psací pomůcka? Ále, zas už moc přemýšlím, mno :)
Staedtler versus Stabilo
Co se designu týče, tak u mě vyhrává Staedtler. Stříbrné tělo s barevnými uzávěry se mi líbí víc než oranžovo bílé proužky u Stabila. Ale zase pro děti, bude lákavější barevnost. Drobný detail, který má Staedtler vychytanější je „pacička“ na uzávěru. Né, že bych si linery běžně zastrkávala do kapsičky u košile, ale tahle malá vychytávka může třeba dobře posloužit jako záložka v omalovánce. Tvar popisovače je taky veskrze individuální vnímání a mně se líp drží trojboký Staedtler než šestihranné Stabilo.
Hroty obou linerů jsou na první pohled stejně široké. Po prvním čmárnutí, zjišťuji, že stopa od Stabilo je lehounce sytější a výraznější. Zapátrám a zjišťuji, že Staedtler má hroty 0,3 mm, kdežto Stabilo 0,4 mm. Je to jen o chloupek, ale mě se zdá ten 0,1 mm během kreslení citelnější a proto se mi se Stabilem pracuje líp na větších ploškách. Do úplných mini detailů se s oběma typy dostávám stejně pohodlně a bez přetahů.
Posuzovat barevnou škálu je nefér, když mám u Stabilo menší možnost výběru. Snažím se proto obrázek malovat totožnými barvami, které mi Stabilo umožňuje. A obě poloviny obrázků končí sytě barevné. Odstínové nuance jsou pochopitelně rozdílné, ale barevné škály se mi líbí u obou dvou. Upřímně jsem žila v domnění, že Staedtler má barvy zastřené a Stabilo výrazné. Při pohledu na celkový obrázek se mi nic takového nezdá.
U větších ploch se mi zdá, že barva Stabilo má spíš tendenci být jednolitá a nejsou tolik vidět jednotlivé tahy. U těch tmavších odstínů. Ale třeba u žluté je to právě naopak. Takže asi opět fifty fifty.
V čem ovšem Staedtler vítězí na plné čáře je propíjení. Kreslila jsem na jednostranný obrázek v Antistresových omalovánkách Kouzelné zahrady. Polovina malovaná Staedtlerem se propila akorát v jednom místě, kde jsem barevnou stopu několikrát opakovala. Jinak je z druhé strany papíru vidět je nádech barev. Stabilo se mi na druhou stranu propilo na více místech. Ne nijak dramaticky, ale být to oboustranná omalovánka, zavánělo by to průšvihem. Takže pozor, Stabilo pouze na jednostranné obrázky nebo opravdu silný papír.
Verdikt?
Nerozhodný. Nijak dramatické rozdíly mezi značkami nevidím. Oboje linery kreslí hezkými barvami a splňují účel, který splňovat mají. Z čistě subjektivního a lehce povrchního pohledu bych sáhla po Staedtlerech. Protože se mi líbí víc no. Ale zase se Stabilo mi šla ta práce rychleji od ruky. Tak jsem z toho nakonec jelen a asi bych nakonec v obchodě do košíku hodila oboje dvoje. A ty Stabilo, ty v tom pastelkovníku. Fialovoučkém :)
Jedno však vím naprosto jistě. Kreslení s linery nebude nic pro mě. Piplačkám a drobotinám, jako jsou mandaly nebo Ztracený oceán, se vyhnu velikým obloukem. Nervy mám přece jen jedny :) Ale až se odhodlám čmárnout do Cuda swiata, tak linerům ve své sbírce ještě požehnám. Pro mě je a asi vždy bude pastelka tou nejlepší volbou.
Horní polovina linery Staedtler a spodní polovina linery Stabilo |
Komentáře
Okomentovat