Přeskočit na hlavní obsah

Liner proti lineru, Staedtler proti Stabilu


Za krásné překvapení děkuji Petře ze společnosti Stabilo
V pátek mi ve schránce přistála tajemná obálka. Wow, miluju tajemství a překvapení. Uááá, Stabilo. S touhle značkou nemám pražádnou zkušenost, tak se vrhám do obálky jako hladový pes na kost. Vykoukne na mě hezká pidi Stabilo omalovánka (sešítek akorát do kabelky, že bych přece jen začala malování brát i na cesty?), krásné přáníčko … a linery. Hm, nadšení trochu opadává. Nejsem na malování drobotin, takže linery u mě nacházejí uplatnění v obrázcích jen na nějaké detaily. Lístečky, očička, fousky zvířátek a tak.

Ale držím se zásady „Darovanému koni na zuby nehleď“, přijímám výzvu, vybírám obrázek a hned se pouštím do testování. Jak ale poctivě otestovat něco, s čím moc nepracujete? Hm, dilema. Á a co takhle si dát souboj? No jasně. Půl obrázků s linery Staedtler (které mi doma leží lehce zapadané prachem asi čtyři měsíce a ještě taky nedostaly šanci popasovat se s nějakým obrázkem) a druhou půlku s linery Stabilo. Tak, rozhodnuto. Jde se malovat. Nebo kreslit? Jak se vlastně jmenuje výtvarná technika, když vybarvuju s něčím, co se tváří jako psací pomůcka? Ále, zas už moc přemýšlím, mno :)

Staedtler versus Stabilo

Linery Staedtler mám ty z limitované edice Johanny Basford. 36 je celkem široká škála barev, od neonových po černou. Stabilo mám 15 barev, ale líbí se mi, že je možnost je zakoupit nejen v obyčejné plastové „kapse“, ale i přímo v cestovním pouzdře nebo pastelkovníku v počtu až 30 barev (i s neony).

Co se designu týče, tak u mě vyhrává Staedtler. Stříbrné tělo s barevnými uzávěry se mi líbí víc než oranžovo bílé proužky u Stabila. Ale zase pro děti, bude lákavější barevnost. Drobný detail, který má Staedtler vychytanější je „pacička“ na uzávěru. Né, že bych si linery běžně zastrkávala do kapsičky u košile, ale tahle malá vychytávka může třeba dobře posloužit jako záložka v omalovánce. Tvar popisovače je taky veskrze individuální vnímání a mně se líp drží trojboký Staedtler než šestihranné Stabilo.

Hroty obou linerů jsou na první pohled stejně široké. Po prvním čmárnutí, zjišťuji, že stopa od Stabilo je lehounce sytější a výraznější. Zapátrám a zjišťuji, že Staedtler má hroty 0,3 mm, kdežto Stabilo 0,4 mm. Je to jen o chloupek, ale mě se zdá ten 0,1 mm během kreslení citelnější a proto se mi se Stabilem pracuje líp na větších ploškách. Do úplných mini detailů se s oběma typy dostávám stejně pohodlně a bez přetahů.

Posuzovat barevnou škálu je nefér, když mám u Stabilo menší možnost výběru. Snažím se proto obrázek malovat totožnými barvami, které mi Stabilo umožňuje. A obě poloviny obrázků končí sytě barevné. Odstínové nuance jsou pochopitelně rozdílné, ale barevné škály se mi líbí u obou dvou. Upřímně jsem žila v domnění, že Staedtler má barvy zastřené a Stabilo výrazné. Při pohledu na celkový obrázek se mi nic takového nezdá.

U větších ploch se mi zdá, že barva Stabilo má spíš tendenci být jednolitá a nejsou tolik vidět jednotlivé tahy. U těch tmavších odstínů. Ale třeba u žluté je to právě naopak. Takže asi opět fifty fifty.

V čem ovšem Staedtler vítězí na plné čáře je propíjení. Kreslila jsem na jednostranný obrázek v Antistresových omalovánkách Kouzelné zahrady. Polovina malovaná Staedtlerem se propila akorát v jednom místě, kde jsem barevnou stopu několikrát opakovala. Jinak je z druhé strany papíru vidět je nádech barev. Stabilo se mi na druhou stranu propilo na více místech. Ne nijak dramaticky, ale být to oboustranná omalovánka, zavánělo by to průšvihem. Takže pozor, Stabilo pouze na jednostranné obrázky nebo opravdu silný papír.

Verdikt?

Nerozhodný. Nijak dramatické rozdíly mezi značkami nevidím. Oboje linery kreslí hezkými barvami a splňují účel, který splňovat mají. Z čistě subjektivního a lehce povrchního pohledu bych sáhla po Staedtlerech. Protože se mi líbí víc no. Ale zase se Stabilo mi šla ta práce rychleji od ruky. Tak jsem z toho nakonec jelen a asi bych nakonec v obchodě do košíku hodila oboje dvoje. A ty Stabilo, ty v tom pastelkovníku. Fialovoučkém :)

Jedno však vím naprosto jistě. Kreslení s linery nebude nic pro mě. Piplačkám a drobotinám, jako jsou mandaly nebo Ztracený oceán, se vyhnu velikým obloukem. Nervy mám přece jen jedny :) Ale až se odhodlám čmárnout do Cuda swiata, tak linerům ve své sbírce ještě požehnám. Pro mě je a asi vždy bude pastelka tou nejlepší volbou.

Horní polovina linery Staedtler a spodní polovina linery Stabilo




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Olejové pastely? Zkusit nebo nezkusit?

Olejové pastely mě úplně nechávaly v klidu. Jako k čemu je asi tak použít? A ještě být zmaštěná až za ušima? A mít zmaštěný omalovánky? Děkuji pěkně, nechci.  Když jsem si vybírala na eshopu Pebeo produkty, které bych chtěla otestovat, padly mi do oka pastely od Mungyo . O těch vím, že jsou báječné. A ještě v metalických barvách ! Ale ne, ony jsou olejový. Achjo. No, ale to bych zas nebyla já, abych neprozkoumala něco nového. Tak jsem si řekla, čert vem předsudky a pojď to alespoň zkusit.  Artists ´Oil Pastels Metallic od Mungyo   Tak jsem je šoupla do košíku a teď přede mnou leží na stole. A co myslíte, poletí do odpadkového koše? Ani náhodou! Já se do olejových pastelů zamilovala a už teď je mi jasné, že touhle jednou sadičkou nekončím. Jsou to fešáci   No řekněte, radost pohledět :) Pastely jsou zabalené v poměrně bytelné papírové krabičce. Je to drobnost, ale mně se líbí. Protože tahle krabička rozhodně něco vydrží a za chvíli nebudu muset řešit kam

Polycolor vs. Polycolor

Souboj na ostří špiček! Polycolor vs. Polycolor Doma se mi sešly dvoje pastelky Polycolor . Sada 24 kusů, jedny v plechu a jedny v papíru (příloha Hudebních omalovánek ). Polycolorky miluju. Jsou skvělým produktem Koh i Nooru . Za celkem příjemnou cenu odvádějí skvělý výkon, jsou suprově pigmentované, bezvadně kloužou po papíře. No prostě miláčkové české výroby. K dostání jak kusovky, tak různě velké sady. Což je prima, protože je tak může vyzkoušet opravdu každý.   A teď už se jim podíváme na zoubek. Protože jsem nikde nenašla papírové volně k prodeji, zajímalo mne, jestli se tenhle " dárek zdarma " k omalovánkám vyplatí a jestli je KIN nějak neošidil ;)   Pohled první? Krabička! Plechovka je plechovka. Chrání pastelky před úrazem a já mám tuhle variantu radši vždy u všech pastelek. Na papírové krabičce mne zaujal obrázek chameleona, dílko fanynky KINu. To mi přijde extra sympatické. Navíc bylo součástí papírovky plastové ořezávátko. Další bodík k do

Začínám s kreslením! Jaké omalovánky vybrat? A pastelky?

Otázka, kterou vídám zas a znova. A vždycky se mi chce odpovědět jedno a to samé., tedy u těch omalovánek. Ale pojďme to vzít trochu obšírněji. Když si člověk vybere nového koníčka nebo koníček si vybere jeho, pokaždé stojí na startovací čáře. Většinou bez zkušeností a potřebného vybavení. A v hlavě mu zní otázky, kde a jak začít. U kreslení antistresových omalovánek naštěstí počáteční výbava není až tolik nákladná (do jakých výšin se ale postupem času může dostat, raději před začátečnicemi pomlčím, haha). Stačí jedny pastelky a jedny omalovánky. Protože jsme po většinou dospělé, první pastelky uzmeme svým ratolestem nebo vytáhneme to, co nám zůstalo ze školních let. Pokud takové zásoby nemáme, vyrážíme na nákupy. A pak se ptáme zkušenějších, jaké pastelky do začátku pořídit?   Když se ještě před prvním obrázkem ocitneme v některé omalovánkářské komunitě, slyšíme kolem sebe pojmy jako Polychromos, Prismacolor, Holbein či Inktense. To jsou top pastelky. O tom žádná. Ale do za